Zazimování zahradního jezírka znamená, že se musíme postarat o vše živé. A to vše již před zimou. Při dodržení níže uvedených opatření zajistíte rostlinám i živočichům podmínky, které jim umožní přežít zimu bez úhony.
Nadzemní a povrchové vodní nádoby, stejně jako mělká a malá jezírka, nemohou poskytnout rostlinám ani živočichům dostatečnou ochranu před mrazem. Nádoby musíme ochránit přenesením na vhodné místo - do zimní zahrady, sklepa nebo chladné haly. Zajistěte jim dostatek světla a teploty kolem 8 až 15 °C. Z mělkých jezírek na podzim vyjmeme i mrazuvzdorné rostliny a rybky, které v odpovídajících nádobách a akváriích zazimujeme rovněž v chladné světlé místnosti.
Způsob zazimování vodních rostlin je ovlivněn odolností jednotlivých druhů vůči mrazu. Některé druhy přemístíme na zimu do teplejších prostor, jiné můžeme nechat odpočívat na dně. Zásadní je správná hloubka nádrže a ochrana proti promrznutí. V hloubce od 40 cm (ideálně 50 až 70 cm) můžeme bez problémů zimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Této hloubky může nádrž či jezírko dosahovat pouze v některé své části, do níž na zimu přemístíme rostliny z mělčích okrajových částí.
Choulostivější rostliny, např. některé tropické druhy leknínů, vodní hyacint, pistii přemístěte do tepla dříve, než teploty okolí poklesnou pod bod mrazu, tedy než se na hladině začne tvořit první tenká vrstva ledu. Vyloženě teplomilné druhy rostlin můžete zimovat i při pokojové teplotě.
Ryby potřebují pro zimování větší hloubku, cca od 1 m a po celou zimu musíte hlídat vodní hladinu, aby nezamrzla. Svědčí jim také vhodná pokrývka dna - ideálně písčitá nebo bahnitá, vhodná pro bezpečný úkryt. Teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem +4 °C. Při delším poklesu teplot pod 7 °C přestávají rybky přijímat potravu, stahují se do nejhlubší části jezírka a upadají do klidového stavu. Pro teplomilné živočichy je dolní hranicí přežití teplota 10 °C.
Zdraví ryb je ovlivněno čistotou jezírka, zejména pak v případě, kdy zde zimujeme ryby nebo vodní želvy. Na podzim vyčistěte nádrž od organických zbytků - rostlin, spadaného listí a mrtvých živočichů; například z rozkládajících se rostlin se uvolňují toxické plynné látky, které mohou v jezírku dosáhnout nebezpečné hladiny vedoucí k otrávení přezimujících ryb. Nebezpečné plyny se vytváří v tělech rostlin i přes zimu, ale mírně - je však důležité zabránit zamrznutí vodní hladiny, aby mohly unikat. Zamrzlá vodní hladina je smrtelně nebezpečná především pro přezimující ryby. Otevřenou vodní hladinou se v zimě do vody dostává kyslík a do vzduchu naopak odcházejí škodlivé plyny. Při déletrvajících velkých mrazech se může vytvořit tak silná vrstva ledu, že dosáhne až k rostlinám a poškodí je.
Při slabších mrazech jsou obvykle dostatečná některá z níže uvedených opatření:
rostou-li v nádrži rostliny se stonky, které na zimu zasychají (dutý rákos) a vystupují nad hladinu, nikdy je před zimou neodřezáváme - jejich stonky mohou pronikat plyny zpod hladiny a navíc led kolem nich není tak silný a snadněji se láme například při pohybu hladiny
do vody můžete umístit například svazek větví či slámy, který také umožní únik nebezpečných plynů
pokud v jezírku nejsou živočichové, můžete použít i mechanické čeření hladiny - třeba motorek s lopatkami
můžete použít vzduchování pomocí vzduchovacího motoru a kamenů - permanentně proudem vody a bublin rozbíjí led, víří hladinu a zabraňuje tvorbě ledové krusty - POZOR: vzduchovací kámen musí být ponořen ve vodě do mělké zóny (cca 30 - 50 cm pod hladinou) a musíte kontrolovat vzduchové hadičky, aby je nesevřel led
Hrozí-li však silné mrazy, pak je třeba rozbíjet ledovou hladinu a udělat v ní otvor pro okysličení vody a únik plynů a udržovat jej nezamrzlý. Led můžeme rozbíjet - přezimují-li ve vodě živočichové, pak volte namísto hrubých operací raději rozpuštění horkou vodou nebo žhavým železem - bez hluku a otřesů. Hladinu nad místem zimování zakryjte polystyrénovými deskami, kusy prken, svazky větví - voda nezamrzne nebo jen nesouvislou vrstvou ledu.