• AGRO CS a.s.

Správné uskladnění úrody na zimu

Září v ovocné i zeleninové zahradě znamená především sklizeň - jádrovin, peckovin, vinné révy, rajčat, mrkví či ořechů. Co s nimi dál? Ihned zkonzumovat, uložit, usušit, zavařit, vyrobit mošt, domácí pálenku nebo upéct sladkou dobrotu? Cokoli je povoleno, nabídka plodů k zužitkování je velmi široká.

Ovoce a suché plody


Od poloviny září můžeme sklízet podzimní a raně zimní odrůdy jádrovin. Vyloženě zimní druhy sklízíme (podle počasí) o 2 až 3 týdny později. Správný čas poznáme u jádrovin podle stopky, která by se měla pootočením plodu o 90° snadno oddělit od větve. Plody, které nejdou snadno česat sklidíme raději až za 1 - 2 týdny. Sklízíme za suchého počasí, zrána nebo k večeru. Začínáme na dolních větvích a postupujeme korunou směrem nahoru. Sklizené plody ihned třídíme a plody bez stopek nebo mírně poškozené dáváme na stranu - jsou dobré pro konzumaci, k výrobě moštů, kompotů a marmelád, do pečení - nikdy ke skladování! Nahnilé plody ihned likvidujeme - nikoliv do kompostu, ale do asanační jámy, kterou zasypáváme páleným vápnem a zeminou. POZOR - i mírně nahnilé jablko je hnilobou napadené celé - nedoporučujeme je vykrajovat a konzumovat. 


Švestky, mirabelky, pološvestky, slívy - to vše jsou druhy slivoní, které se od sebe liší tvarem a velikostí plodu, barvou slupky a především chutí. Tyto peckoviny sklízíme 3 až 4 dny před jejich konzumní zralostí. Pro skladování se nehodí, jsou určeny k přímé konzumaci, dále v koláčích, kompotech a marmeládách a jsou také oblíbené pro destiláty.

Vlašské i lískové ořechy jsou výborným zdrojem bílkovin a tuků, ale také mají vysokou nutriční hodnotu. Vlašské ořechy sklízíme v době, kdy jim začne praskat zelená slupka a padají na zem. Ořechy vypadávají postupně a lze je sbírat v této době denně. Nicméně jejich padání můžeme urychlit setřesením, nebo tzv. "klácením ořechů", tedy otřásáním větví ořešáku s použitím obvykle dřevěného bidla. Ořechy by neměly zůstat ve slupce déle než 2 dny, protože jinak začnou brzy uhnívat. Ze slupek ořechy vyloupejte a dejte sušit - slupky barví, použijte rukavice, jinak se černých prstů budete zbavovat několik dní. :) Sušíme je v jedné vrstvě na suchém a světlém místě 4 až 5 týdnů - ideální je líska umístěná venku na slunci, pohlídejte však zmoknutí. Dostatečně suché plody poznáte podle typického chrastění. K dalšímu uskladnění je uložte ve vzdušných pytlích na suché a chladné stanoviště. Lískové ořechy sklízíme v září, kdy dozrávají. Některé druhy (zellské) sbíráme ze země, jiné (lombardské) sklízíme v době, kdy plody začnou hnědnout.

Zelenina


Září je také v zeleninové zahradě jednoznačně obdobím sklizně. Sklízíme především na mráz citlivé plody - sklízíme rajčata, okurky, papriky a cuketu. Plodovou zeleninu je možné využít k okamžité konzumaci, některou k zavaření či naložení, anebo k zavaření hotových čalamád a směsí, ale delší skladování se neprovádí. V tomto období rovněž můžeme vysadit a vysít mnohé druhy zeleniny. Dále sklízíme červenou řepu, fazolové lusky, ředkvičku a některé druhy košťálovin, abychom předešly jejich znehodnocení mrazíky. Je také nejvyšší čas sklidit bylinky – bazalku, saturejku, majoránku, libeček či kadeřavou petrželku, protože pozdější sklizeň by je připravila o aroma - o uchovávání bylinek více zde. Dále vykopáváme ze země brambory k zimnímu uskladnění.


Po sklizni sezónní zeleniny uvolněné záhony okopeme a pohnojíme, abychom je měli připraveny pro další sezónu. A samozřejmě je můžeme využít pro výsev. V tomto období lze ještě vysít ředkvičku, zimní salát. Od srpna do září sejeme pro jarní sklizeň také petržel kadeřavou i kořenovou, polníček a špenát. Záhony využijeme i pro výsadbu česneku, do hloubky 8 cm.


Kromě mrazíků mohou některé rostliny potrápit i škůdci - proto chraňte rostliny např. netkanou textilií.

Kam plody sklizně nejlépe uložit


Vždy platí, že plody ke skladování musí být zdravé. Ideální klima pro přezimování ovocných a zeleninových plodů poskytuje chladný sklep, který ale nesmí promrznout (ideálně 2 - 10°C). Vhodný sklep není ani příliš suchý ani příliš vlhký a zajistí, aby zde plody zůstaly dlouho čerstvé. Přílišné vlhko přináší plísně a jiná houbová onemocnění, zatímco na příliš suchém stanovišti se plody scvrkávají a vadnou. Nejvhodnější vlhkost vzduchu je cca 80 %. Důležitá je čistota a minimum bakterií - pomůže vybílení vápnem s přídavkem modré skalice, která zničí houbové zárodky. Zdravé ovoce ukládáme v čistých vzdušných dřevěných nebo plastových bedýnkách. Uskladněné plody je třeba pravidelně kontrolovat, zda nedochází k hnilobě, a špatné kusy odebírat. Skladovací prostor by měl být větratelný za teplého počasí. Spolu s ovocem neuskladňujte brambory, řepu, cibule, celer a další druhy zeleniny, které mají odlišné pachy a ovoce by jimi mohlo načichnout.


Kořenovou zeleninu zbavíme natě, necháme proschnout (neumýváme) a rozložíme do nádoby s vlhkým pískem nebo pilinami. Brambory skladujeme v bedýnkách nebo papírových pytlech, bez přístupu světla (jinak by hlízy zezelenaly a vytvoří jedovatý solanin). Hlávky zelí a růžičkové kapusty uskladněte do igelitových sáčků, do kterých udělejte pár otvorů, aby nedošlo k zapaření, a zavěste je. Jádroviny skladujte v regálech nebo v bedýnkách v jedné vrstvě, ideálně podložené slámou nebo jutou. Cibuli a česnek nejlépe svažte a zavěste na suchém a chladném místě. Ořechy skladujte v bedýnkách nebo síťovaných pytlích na suchém a chladném místě.

23 zobrazení

© 2019, AGRO CS a.s.

logo.png
LOGO_Vitality_Komplex.png
Natura_white.png
  • White Facebook Icon
  • White YouTube Icon
  • Bílý Google Místa Ikona