Zahrada se pomalu ukládá k zimnímu spánku, stále však zbývá pár činností, které je nutné před příchodem mrazů a sněhu dodělat. Jak a na co všechno připravit květiny či ovocné stromy?
Práce na okrasné zahradě
S květy se na zahradě v listopadu setkáváme už jen příležitostně, když vykvetou nejpozdnější chryzantémy, vřesy nebo pozdní šafrány. Vedle nich naši zahradu ozdobí barevné listy na stromech. Červenou nás nadchnou javory, jeřáby a třešně, žlutou pak lípy, habry a modříny.
Také v tomto měsíci bychom se měli věnovat růžím. Keřové růže bychom měli obrýt, ke kořenům přihrnout zeminu nebo kůru a přikrýt je chvojím. U stromkových růží nejprve stáhneme korunu, poté ji opatrně ohneme a zakryjeme chvojím, popřípadě zahrneme zeminou. Koruny starších rostlin, které bychom mohli ohnutím poškodit, zkrátíme a obalíme netkanou textilií. Pokud je příhodné počasí a půda není dosud zmrzlá, růže můžeme do poloviny měsíce ještě také vysazovat.
Záhony s trvalkami, nově vysazenými cibulovinami, hajními bylinami a dřevinami bychom měli chránit chvojím nebo listím proti zimním mrazům. Zakrývat můžeme na zimu také skalku, což ale není v našich zeměpisných podmínkách nutné.
Další důležité práce:
Až do poloviny měsíce můžeme sázet rychle kořenící cibulnaté rostliny a málo choulostivé okrasné listnáče.
Dvouletky na záhonech přikryjeme netkanou textilií.
Trvalky a okrasné dřeviny okopeme a pohnojíme.
Z balkónů a teras odstraňujeme letničky v květináčích a truhlících.
Rostliny, kterým vadí zimní vlhko (například skalničky), přikryjeme stříškou ze skla či plastu.
Vřesy před zimou dostatečně zalijeme a za prvních mrazíků ochráníme netkanou textilií.
Zryjeme, pohnojíme a povápníme místa, kde chceme mít v příštím roce květinové záhony a trávník.
Připravíme si směs zemin pro vysévání květinových sazenic v příští sezóně.
Práce v ovocném sadě
V listopadu ještě sklízíme nejpozdnější druhy jabloní. Pokud jablka na stromech přepadl nečekaný mráz, počkáme, až během dne poleví, jablka otrháme a umístíme je na jeden nebo dva dny do sucha a chladu, aby oschly, a poté je uložíme do sklepa. Na zahradě můžeme také najít plody kdouloní.
Nemáme-li zahradu oplocenou, měli bychom chránit kmeny ovocných stromů proti okusu zvěří buď chemickými přípravky, nebo ochranným pletivem. Půdu kolem kořenů bychom měli obrýt a pohnojit. U stromů s nízkými kmínky postačí, když půdu prokypříme.
V listopadu je pravý čas k pohnojení stromů a keřů drobného ovoce. Nejvíce hnojiva bychom měli poskytnout angreštům a rybízům, o něco méně pak malinám a ostružinám. Dostatečně pohnojíme také jahodníky a révu vinnou. U všech stromků a keřů také odstraňujeme kořenové odnože, vydatně je zaléváme a k nově vysazeným přihrnujeme půdu.
Další důležité práce:
Poté, co broskvoně ztratí listí, měli bychom je ošetřit přípravkem proti kadeřavosti.
Za příhodných podmínek můžeme až do poloviny měsíce můžeme vysazovat ovocné dřeviny a v teplejších oblastech i révu vinnou.
Z korun stromů odstraňujeme zaschlé plody a likvidujeme je.
Shrabujeme spadané listí a kompostujeme ho.
Průběžně kontrolujeme stav uskladněného ovoce a zkažené či kazící se vyhodíme.
Pro ježky můžeme shrabat spadané listí do kupek, kde přečkají zimu.
Zelenina v listopadu? Jistě!
V listopadu můžeme stále sklízet pórek, růžičkovou kapustu a kadeřávek. Čínské zelí můžeme ještě ponechat na záhonech, protože mu teploty pod nulou neublíží. V zemině můžeme nechat i ozimé druhy česneku, cibule, salátu a špenátu, ale měli bychom je chránit netkanou textilií proti nízkým teplotám. Také můžeme vysévat mrkev, cibuli a petržel, které nám vyrostou zjara.
Listopad, v němž je zahrada nejbohatším zdrojem nepotřebné zeleně, je nejvhodnějším obdobím k tvorbě kompostu. Patří do něj zbytky okrasných rostlin, zeleniny a ovoce, spadané listí, větvičky a poslední posekaná tráva. K tomu bychom měli ještě přidat zeminu. Máme-li již kompost hotový, připravujeme ho pro jarní použití. Uleželý proházíme přes prohazovačku, nedozrálý pak přemístíme vedle a prolijeme ho močůvkou či fekáliemi.
Máme-li na zahradě pařeniště, pak ho využijeme jako přezimovací stanoviště pro choulostivé trvalky a hlíznaté rostliny, popřípadě do něj přemístíme pekingské zelí, kedlubny a hlávkovou kapustu i s kořenovými baly.
Nezapomeňte i na tyto činnosti:
Dokončujeme sklizeň kořenové zeleniny.
Hnojíme a ryjeme záhony.
Podle potřeby zlepšujeme zeminu - do těžké půdy přidáváme písek, kompost nebo rašelinu. Do lehké pak dáváme těžkou zeminu nebo humózní organickou hmotu.
Připravíme si směs zemin pro vysévání zeleninových sazenic.
Vypouštíme vodu z hadic a nádrží na zalévání.
Rychlíme kořenovou i listovou petržel, cibuli sazečku a pažitku, které potom využijeme v kuchyni při vaření.
Průběžně kontrolujeme stav uložené zeleniny.